Česko-francouzská výstava představuje tři významné umělce, s dvěma s českými kořeny, malíře Frantu, fotografy Jacqua Renoira a Pavla Brunclíka.
Česko-francouzská výstava představuje třebíčského rodáka Frantu (vlastním jménem František Mertl), který od šedesátých let žije v jihofrancouzském Vence, francouzského kameramana a nyní především fotografa Jacqua Renoira a českého fotografa Pavla Brunclíka, který střídavě ve Francii pobývá. Tyto výtvarníky spojuje nejen tvorba, ale především přátelství. Ve svých dílech reagují na krizi základních lidských hodnot, na pocit odcizení. Obrací se k víře v člověka a přírodu. Kurátorkou výstavy je Katarína Brunclíková.
Franta je představitelem nové figurace. Svět vnímal v rozporuplnosti jeho světlých i stinných stránek, jejichž prostřednictvím si uvědomoval, jak křehký je osud člověka. Ve Frantových obrazech převládají motivy soustředěné k lidské postavě, která vzdoruje odcizenému světu dneška. Inspirací se mu staly jeho četné cesty na africký kontinent. Nechal se oslovit svébytnou kulturou a životem, který odolává moderní společnosti. Do postojů, výrazů a gest vložil obdiv k lidství, které se vytrácí z naší kultury. Jeho dílo je také ovlivněno pobyty ve Spojených státech amerických. Na zdejší vyspělou civilizaci pohlížel s obdivem, ale též obavou. Na jedné straně vyspělý technický růst, na straně druhé padající stín marnotratnosti, přebytku a odpadu, se kterým si konzumní společnost neví rady. Frantovy obrazy jsou zastoupeny v předních světových galeriích (Centre Pompidou, Fondation Maeght, The Solomon R. Guggenheim Museum, Bibliothèque nationale de France, Národní galerie Praha…). Před pěti lety věnoval Franta městu Třebíči sbírku velkých pláten. Stálá expozice je významná nejen svým obsahem a finančním vyčíslením, ale zároveň tím, že tvoří průřez celoživotní autorovou tvorbou. Bývalý ministr kultury Daniel Herman udělil českému rodákovi vyznamenání Artis Bohemiae Amicis.
Jacqua Renoira prezentují abstraktní snímky souboru Zrcadlo jezera. Reflexe slunečních paprsků na hladině a vodní říše pod hladinou dávají vzniknout novému tajemnému světu. Svět je takový, jak vypadá, už na povrchu věcí je obsažena jejich hloubka, duše hlubin. K fotografiím napsala básně filosofka a básnířka Claude Montserrat. Druhý soubor má název Kolize. Snímky pořídil autor na šrotovištích ve Francii a USA. Snažil se ukázat, že i tam lze nalézt krásu a inspiraci. Příroda je kreativní – pohyb, světlo, škrábance. Daly vzniknout abstraktním snímkům připomínajícím rytiny starých mistrů. Jacques Renoir byl kameramanem a posléze také producentem a režisérem celovečerních a dokumentárních filmů. Známá je především jeho spolupráce s Jacquem Cousteauem, pro něhož pracoval sedm let na jeho lodi Calypso. Později působil jako reportér z exotických částí světa. Za své filmy získal čtyři nominace a jednu cenu Emmy za seriál Podmořský svět. O svých známých předcích napsal knihu Milovaný obraz, která vyšla také v češtině a stala se předlohou k filmu Renoir.
Pavel Brunclík vystavuje výběr aktů z posledních let a krajin, které vytvořil právě ve Francii. Pro autora je lidské tělo nositelem krásy, síly, ale i životní energie. Svůj racionalismus umí dokonale skloubit s citovostí. V Brunclíkových aktech jde o vztahy čistých až minimalisticky podaných linií a tvarů lidského těla. Autor dokáže spojit erotický moment s výtvarnou imaginací. Krajiny z posledních let vynikají tajemným světlem, jednoduchostí tvaru, oproštěného od všeho nepodstatného a rušivého, a strukturou dovedenou až k hranici abstraktního znaku. Vypovídají o autorově úniku od civilizace. Pavel Brunclík získal za svůj soubor krajin cenu Fuji Euro Press Award a jeho knihy byly opakovaně oceněny coby Fotografická publikace roku. Pavel Brunclík působil jako reklamní fotograf u nás i v zahraničí. Od roku 2004 se věnuje volné tvorbě.
Výstava se koná v Galerii Nová síň v termínu 5.11. – 1.12.2019. Více o návštěvě výstavy najdete na www.novasin.org