Majitel Božích svetrů boří stereotypy: Josef Drábek plete svetry prémiové kvality

Málokdo by si za značkou Boží svetry, která se věnuje prémiové výrobě svetrů, představil muže. Josef Drábek je ale precizní tvůrce a jeho výrobky jsou známé nejen v České republice, ale i po celém světě. Jak jeho značka vznikla a jak pohlíží na podnikání? To vše prozradil v rozhovoru pro Exclusive Life. 

O začátcích a inspiraci

Jak vznikl nápad založit značku Boží svetry? Co vás k tomu inspirovalo?
Asi většina z nás vnímá dnešní dobu jako uspěchanou, stresující. Ani u mě tomu nebylo jinak. Pracuji už téměř 20 let ve státní správě a ani tam to není zrovna „pohoda, klídek a tabáček“. Když jsem tedy přemýšlel, jak se zklidnit, napadly mě ruční práce. Nejprve jsem zkusil háčkování, ale brzy jsem zjistil, že pletení mě baví více. Název Boží svetry vznikl přirozeně – lidé moje svetry popisovali jako bombové, peckovní, boží…

Jaká byla vaše původní vize a jak se od té doby změnila?
Původně jsem chtěl uplést jen nějakou šálu nebo obleček na zimu pro naše jezevčíky. Ale postupem času jsem se v pletení zdokonaloval a přibývaly objednávky. Dnes už pletu každý den – za sedm let jsem měl jen asi dvacet dní bez jehlic.

Co vás vedlo k tomu, že jste se pustil právě do výroby svetrů? Máte osobní vztah k módě nebo textilnímu řemeslu?
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale svetry si ke mně našly cestu samy. Pletu i šaty, rukavice, čepice, ale svetry jasně převažují. Osobně nosím jen černou, bílou a tmavě modrou, takže se barevně realizuji právě ve svetrech.

O podnikání a růstu značky

Jaké byly největší výzvy při rozjezdu Božích svetrů?
Nejtěžší je splnit očekávání zákazníků a vyhovět jejich přáním. Ale zpětné reakce a pochvaly mi potvrzují, že se mi to daří.

Jak se vám podařilo odlišit se od konkurence a vytvořit silnou značku?
Nikdy jsem se nesnažil inspirovat jinými pletaři, dělám vše podle sebe. Každý pletař má svůj styl a ten můj se vyvíjel spolu s požadavky prvních zákaznic.

V jakém okamžiku jste si uvědomil, že se Boží svetry stávají úspěšným podnikem?
Až když jsem zjistil, že moje svetry nosí známé osobnosti jako Lucie Bílá, Tereza Maxová nebo Dagmar Havlová.

Jaké trhy jsou pro vás klíčové? Zaměřujete se více na české zákazníky, nebo expandujete i do zahraničí?
Asi 70 % zákaznic je z Česka, ale svetry posílám i do zahraničí. Právě teď dokončuji jeden, který poputuje na Mauricius.

O výrobcích a materiálech

Jaký důraz kladete na kvalitu materiálů a výrobu? Odkud pocházejí vaše příze?
Používám přírodní příze té nejvyšší kvality – hedvábí, alpaku, mohér, len. Většina pochází z Nepálu a Peru.

Jak vímáte trend udržitelnosti v módě?
Lidé se o materiály zajímají čím dál více a raději podpoří malého výrobce než velkovýrobu.

Budoucnost Božích svetrů a vize do dalších let

Jaké jsou vaše plány do budoucna pro Boží svetry? Přemýšlíte o rozšíření sortimentu?
V blízké budoucnosti plánuji vytvořit webové stránky, aby bylo nakupování a komunikace pro zákazníky pohodlnější. Zatím vše probíhá přes Instagram, Facebook nebo e-mail. Pohrávám si i s myšlenkou natočit výuková videa, ale to je zatím jen v mé hlavě.

Jaké největší změny podle vás čekají módní průmysl v příštích letech?
Myslím si, že se móda bude stále více zaměřovat na kvalitu – na pečlivé zpracování, na podmínky lidí, kteří ji vyrábějí, na spotřebu vody při výrobě a na ochranu životního prostředí. Alespoň to je mé přání.

Kde vidíte Boží svetry za deset let?
To samozřejmě nemohu předpovědět, ale pokud budou i za deset let stále tam, kde jsou nyní – s kvalitními výrobky a spokojenými zákazníky – budu šťastný.

Osobní pohled na podnikání

Co vás na podnikání nejvíc baví a co naopak vnímáte jako největší výzvu?
Nejvíc mě baví to, že vytvořím rukama něco hezkého, co se druhému líbí, sluší mu to a je mu v tom příjemně. To je pro mě hodně důležité a naplňující. Boží svetry při správné péči vydrží opravdu dlouho – troufnu si říct, že se bez problémů mohou i dědit.

Máte nějaké podnikatelské motto nebo radu, kterou byste dal začínajícím podnikatelům?
Určitě bych chtěl začínající podnikatele povzbudit, že začít se dá v každém věku – mně bylo 32, když jsem začínal. Ať se nebojí jít do toho naplno a nenechají se odradit stereotypy (např. „kluci přece nepletou“). Co se může stát horšího, než že to nevyjde? A když to vyjde, radost bude o to větší.

zdroj: rozhovor s Josefem Drábkem
zdroj foto: Josef Drábek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *