Tento IT odborník, Vukašin Terzič, zažil válku, emigraci do Česka a poté stěhování za svým pracovním snem do USA. Procestoval celý svět, zažil propady i úspěchy, nakonec došel ve své profesi až na vrchol a nyní si plní svůj americký sen.
Co představuje oceněni MVP a bylo těžké ho získat?
Titul Microsoft Most Valuable Professional nelze získat složením zkoušky. Je to ocenění, které Microsoft přiděluje leaderům a expertům v dané oblasti. Proces začíná na základě nominace od stávajícího držitele tohoto ocenění nebo od zaměstnance Microsoftu. Následně se posuzuje celá historie veřejného působení kandidáta jako jsou například historie veřejných přednášek na konferencích, technické články, knihy, videa, podcasty a tak dále. Zkrátka vše co je veřejně dostupné a prokazuje expertízu, znalosti a vliv, který to má na komunitu ve vybrané oblasti. Kritéria jsou přísná a ocenění bývá přiděleno jen malému procentu všech nominovaných. Celosvětově je méně než 400 lidí, kteří mají toto ocenění v kategorii Microsoft Azure. Každý rok je to vyhodnocováno znovu a pro prodloužení je potřeba splnit stejná kritéria jako při první nominaci. Znamená to stále držet krok s technologiemi a aktivně přispívat do komunity.
Vždy jsi věděl, že budeš dělat v IT? A jak jsi se dostal k tomu dělat architekta cloudových řešení?
Už od předškolního věku jsem k počítačům a elektronice měl dobrý vztah. V období, když jsme kvůli financím počítač neměli, jsem si na papír nakreslil klávesnici a učil se psát všemi deseti. Znáte stánek s limonádou? Já jsem v 10 letech měl stánek s CD, který jsem vyrobil z věšáku na prádlo a vydělal jsem si tak první vlastní peníze. Nikdy jsem neměl problém se rozhodnout co budu studovat a jakou profesní cestou se vydat. Jen jsem si musel vybrat na jakou oblast IT se zaměřit. V architektuře enterprise-level IT řešení, které se věnuji desítky let se velké technologické změny objevují každý rok. Ale největší a nejzásadnější změna nastala s příchodem cloudu. Adaptace cloudu ve firmách způsobuje změnu celé firemní kultury. Má to pozitivní vliv na rychlost adaptace na změnu business požadavků a umožňuje firmám růst. Já jsem se k práci s IT cloudem dostal na úplném začátku během projektu pro nadnárodní investiční skupinu. Viděl jsem v tom velký potenciál, a věděl jsem, že je to něco, co chci dělat.
Jak se kluk z válečné zóny na Balkánu dostal do České Republiky?
Do České Republiky jsme se s rodinou dostali náhodou. Když na začátku 90 let vypukla válka v Bosně, já jsem ještě nechodil do školy. Ze začátku jsem to jako válku nevnímal. Když přijeli první tanky tak jsem byl nadšen, že se na jednom můžu projet. Když se z dálky ozývaly první exploze, tak nás rodiče utěšovali, že to bude dobrý. Až když jsem viděl tátu ve vojenském oblečení, tak jsem věděl, že to jen tak neskončí. Před válkou rodiče provozovali několik businessů. A všechno vyhořelo, nebo to někdo vykradl, nebo to zůstalo za nepřátelskou linií. Mamka se o nás starala a neměli jsme co jíst. Táta to naštěstí přežil. Po skončení války jsme se několikrát stěhovali a žili jsme tak ve většině zemí bývalé Jugoslávie. Rozhodnutí přestěhovat se do České Republiky bylo na základě několika náhod. Do Prahy jsme přijeli v zimě, vystoupili na Hlavním Nádraží, a neměli jsme kam jít. Ale to co jsme měli byla odhodlanost to zvládnout. A jako rodina jsme to zvládli.
Jaký na tebe mělo vliv časté stěhovaní a změny prostředí?
Neustálé stěhování způsobilo, že jsem nebyl vázán k místu, ale k lidem. Měl jsem možnost poznat různé kultury a jazyky. Naučil jsem se přizpůsobovat novému prostředí a nebát se změn. Možná právě proto dnes s manželkou a dcerou žijeme jako digitální nomádi. Neustále cestujeme po světě. Já přitom pracují na dálku, takže to není dovolená. Ale umožňuje nám to poznávat svět a nové lidi, učit se novým věcem a neustále prožívat nové a občas neuvěřitelné zážitky. Neumím přesně popsat, jak to s cestováním souvisí, ale při návštěvách Jihovýchodní Asie jsem přišel na to, že dávat je mnohem více než brát. A proto stále hledám způsoby, jak pomáhat ostatním. Pomáhal jsem v neziskové organizaci Running With Those That Can’t. Také jsem působil jako dobrovolník při práci s dětma nebo zvířaty. Vždy se snažím na to najít čas a pozitivní dopad, který tyto činnosti mají na ostatní jsou pro mě ta největší odměna. Navíc mi to často umožní trávit i více času s mojí dcerou, která si takto udělala hodně kamarádů.
Cestuješ I v době COVID-19?
Ano. I tento rok s rodinou trávíme většinu času na cestách. Poté co začala celosvětová pandemie nikdo nemohl vědět co od toho očekávat. První karanténu jsme byli doma, blízko rodinám. Od prvního uvolňování jsme znovu na cestách. Vybíráme destinace kde je to bezpečné, kde jsou nízké počty nakažených a dobré zdravotnictví. A zároveň je tam moře a teplo. Cestování autem nebo letadlem je zcela jiné než předtím. Lidi na letištích a dálnicích se chovají jinak a všude je cítit napětí a nervozita. Musíte být více opatrný, je více omezení, a situace se každý den mění. Cestu nelze plánovat dopředu, protože se může stát, že tu destinaci zavřou pro turisty, nebo tam zpřísní omezení. Proto ubytování nebo letenky kupujeme jen několik dnu dopředu. Ale nám to umožňuje žít v lokalitách kde nejsou velká omezení a je menší riziko onemocnění.
Není ti to líto být v nějaké hezké destinaci a přitom pracovat?
Já už ani nevím jaké to je někam jet na dovolenou. Destinace, a hlavně ubytování vybíráme podle rychlosti a dostupnosti internetu, který k práci potřebuji. Naše cestování je jiné než běžná dovolená. To, že během cestování pracuji nám umožňuje trávit v destinacích delší dobu, za kterou stihneme poznat mnohem více, než kdybychom tam přijeli na týdenní full time dovolenou. Máme čas poznat kulturu, památky, ale i sžít se s místními. Když poznáte místní zvyky a uděláte si tam přátele, tak se vám otevřou zcela jiné možnosti, a často poznáte lidi, místa, věci a chutě které turistům unikají. Volnočasové aktivity jsou v každé lokalitě jiné a umožňuje nám to dělat věci, které bychom doma dělat nemohl. Dnes ráno jsem se byl potápět, pak jsme s rodinou snídali na pláži a v 10 hodin jsem už seděl v „kanceláři“. V Praze bych ten čas trávil na Jižní Spojce a byl by to den jako každý jiný. Když cestuji tak cítím, že žijeme naplno, a to má obrovský vliv na psychiku a pracovní výkon. A pokud chceme podniknout nějaký výlet nebo se podívat mimo civilizaci kde není internet tak si beru pracovní volno.
Má práce při cestování i negativa? Proč myslíš, že to nedělá více lidí?
Takový život je velmi rychlý, nestabilní, daleko od rodin a přátel, a je plný změn a finančních nejistot. Další věc, kterou si musíte uvědomit, je že pokud cestujete sami, tak se ocitnete sami v neznámem světě, a není tam nikdo, kdo by vám pomohl. Nebo naopak, pokud cestujete s partnerem nebo rodinou, tak budete trávit mnohem více času spolu než doma. Musíte spolu dobře fungovat, ve stresových situacích se podporovat a stát při sobě. Myslím si, že to není pro každého. Pokud máte rádi jistotu, plánujete dovolenou rok dopředu a o cílové destinaci si musíte zjistit všechno ještě než tam poletíte, tak to pro vás není. Ale pokud se nebojíte mluvit cizími jazyky, dokážete rychle dělat změny, a poradíte si i v nečekaných situacích, tak to pro vás je. Dále to musí umožňovat vaše profese nebo zaměstnavatel. Další show stoppers mohou být například děti ve škole, složitá finanční situace nebo vztahy. Ale pokud to opravdu chcete, vždy se najde způsob.
Jaký je tvůj pohled na vliv IT technologii během globální pandemie?
Díky technologiím jsme v době karantény a social distancingu dokázali uniknout realitě, být v kontaktu s blízkými, nebo sledovat vývoj situace ve světe. Potraviny, léky, a všechno ostatní jsme začali nakupovat online. Home Office a práce nebo studium na dálku jsou novou normou. Technologie nám umožnili pracovat z domu a neohrožovat sebe nebo ostatní cestou do zaměstnání nebo do obchodu. Vznikly mobilní aplikace na sledování a prevencí šíření viru. Z profesního hlediska to vnímám jinak. Oproti jiným oborům, kde státní protiopatření měla spíš negativní vliv, v IT to mělo opačný efekt. Rychlost adopce nových technologií se mnohanásobně zrychlila. Firmy se museli přizpůsobit, a proto do IT investovali mnohem víc a rozhodovali se rychleji. Zaznamenali jsme i velkou adopci cloudových služeb. V první vlně to některé společnosti mohlo zaskočit, a tak museli rychle investovat do notebooků pro zaměstnance, nebo do technologií které zaměstnancům zajistí vzdálený přístup k e-mailům a datům nebo do nástroje na online schůzky. Také se mohlo stát, že například nárůst počtu navštěvovatelů webových stránek nebo online aplikace mohl být tak velký, že IT infrastruktura zajištující provoz přestávala stačit. Přetrvávající stav přinesl i další požadavky spojené s údržbou, správou a zabezpečením počítačů a uživatelů trvale připojených na dálku. I když se do technologií investovalo více, z dlouhodobého hlediska tato situace a negativní dopad na ekonomiku mohou mít negativní vliv i na vývoj IT ve firmách. Kvůli nestabilní finanční situaci může dojít k omezení IT rozpočtů a cash-flow. Kvůli nedostatku lidí dochází k pozastavení plánovaných projektů, anebo k přerušení dodávek hardware od výrobců a dodavatelů. Prvotního zmatku a nejistoty bohužel také využili a stále využívají útočníci. Došlo k navýšení počtu cílených počítačových útoků na firmy a zdravotnická zařízení.
