Tuto turistiku na lyžích jsme tu objevili poměrně nedávno, ale popularita, s jakou stoupá vzhůru na žebříčku zimních sportů, je až raketová. Zkusíme se tedy dozvědět něco víc o tajemství úspěchu tohoto nového sportu.
Najdeme jen málo sportů, které lze provozovat pouze v horách, ale skialpinismus mezi ně rozhodně patří. Podobně jako pěší turistika vyžaduje speciální obutí, tedy místo pohorek lyžařské boty, vedle nich potřebujete také speciální vázání. Nechybí lyže se stoupacími pásy. Samotná zábava spočívá v tom vyjít na lyžích na oblíbený vrchol a pak prostě sjet dolů. To znamená nahoru pěšky a dolů už jako klasický lyžař.
Pro skialpinismus nepoužíváme klasické lyžařské vybavení. Částečně ano, protože na lyžích je namontované skialpinistické vázání, které má při výstupu volnou patku s nastavitelnými opěrkami a na sjezd se přepne do režimu bezpečnostního vázání. Pro výstup se na skluznici umístí tzv. stoupací pásy. Ty v minulosti bývaly z tulení kůže, ale dnes se již používá syntetika. Před sjezdem je pak odlepíte. Na rozdíl od bot na sjezdovky jsou ty na skitouring velmi lehké, můžete v nich pohodlně ohýbat kotník a využití najdou jak pro výstup, tak pro sjezd. Na zledovatělém nebo zmrzlém sněhu se na lyže připínají stoupací hřebeny, tzv. haršajsny, to jsou takové mačky na lyže. Když na lyžích nelze vystoupat prudkým svahem, lyže s holemi si jednoduše připnete na batoh a pro pokračování použijete cepín a stoupací železa, které dáte na své boty. A nakonec důležitá pomůcka pro stoupání i následný divoký sjezd dolů – teleskopické hole – ty jsou nezbytným doplňkem, ať už v kratší nebo delší verzi. Výbava tedy není složitá, jen je třeba vědět, co je nutné a co lze vynechat. Pokud jste začátečník, raději to nechte na svém průvodci.
Je potřeba brát na vědomí, že se pohybujete v rizikovém prostředí vysokých hor, takže bezpečnost je na místě. Většina skialpinistů s sebou nese batoh, do kterého si zabalí nejen svačinu a termosku s teplým nápojem, ale hlavně náhradní oblečení, sněhovou lopatu pro případ laviny a vyhledávač, tzv. lavinovou sondu. Někdy se vám bude v náročných terénech hodit přibalený cepín, lano, sedák, mačky, karabiny, šrouby do ledu, kladky a blokanty. Doporučujeme také zkusit se trochu informovat, protože každé znalosti navíc se pak na svahu hodí. Základem je samozřejmě umět lyžovat. Mít fyzickou kondici, poněvadž chůze v horském terénu není snadná, a také bezvadně ovládat orientaci v horském terénu i v mapách. Nechcete totiž, aby s vámi pokaždé musel jít horský průvodce nebo instruktor. Nejkrásnější je si vše vychutnat úplně volně, ve volném terénu, kde zažijete volnost a svobodu pohybu.
Začátky skialpinismu jdou ruku v ruce se začátky lyžování, a to konkrétně ve Skandinávii. Ne náhodou mají staré dřevěné lyže na špičce „čudlík“, na který se nasazovaly pásy z tulení kůže. První lyže vznikly jako důležitý transportní prostředek, zábavou se tudíž staly až mnohem později, a to dokonce až v první polovině 20. století, kdy se lyžování pomalu stávalo sportem. Největší boom zaznamenalo v šedesátých letech minulého století, kdy vznikaly první závody a lidé masově sjížděli horské kopce. Hodně přívrženců skialpinismu se tehdy rekrutovalo z řad horolezců. V průběhu let se vylepšovalo vybavení, které dnes dosahuje špičkové technologické úrovně, včetně hi-tech technologií. Od Skandinávie až po Severní Ameriku najdete na svazích nadšené skialpinisty a toto nadšení se přeneslo i k nám. V Čechách získává v posledních letech skialpinismus na významu, což potvrzuje počet provozovatelů tohoto sportu v největších zimních střediscích, jako je třeba Špindlerův Mlýn.